Aby se studenti stali aktivními občany, musí jim dát školy a učitelé příležitosti k rozvoji občanských kompetencí v různých kontextech (domov, škola, místní komunita…). Umožnění studentům uvažovat a kriticky posuzovat souvislosti v těchto kontextech jim pomůže podniknout kroky související s národními a globálními problémy. Různé interpretace výchovy k občanství existují napříč evropskými státy i v rámci nich. Vzhledem k široké škále kurikulárních cílů a různým kontextům, v nichž se vyučuje a učí, je výchova k občanství výzvou pro učitele a školy, aby ji začlenili do kurikula.
Hlavní důraz je kladen na formativní přístup k hodnocení zviditelněním procesu učení. Role učitele spočívá ve stanovení jasných cílů a navrhování efektivních učebních situací a aktivit ve třídě za účelem dosažení občanských kompetencí. Kromě toho mohou učitelé vytvářet příležitosti pro studenty, aby získali zpětnou vazbu, která řídí proces učení. Je důležité aktivovat studenty jako výukové zdroje jeden pro druhého (peer assessment) a reflektovat své vlastní učení (sebehodnocení) v rámci formativního rámce hodnocení.
